Varšava (polsky Warszawa) je hlavní (od roku 1918) a největší město Polska. Žije zde s okolní aglomerací kolem 3 milionů obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku v historickém Mazovsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m., 250 km jižně od pobřeží Baltského moře. Je to jediné evropské hlavní město ležící v bezprostřední blízkosti Národního parku (Kampinoský národní park). Varšava je také hlavním městem Mazovského vojvodství.

Z nevýznamné osady hlavním městem Polska

První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z Płocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel Mazovského vojvodství a v roce 1413 pak hlavním městem Mazovska. V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského Sejmu.

Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie Nové Východní Prusko. Roku 1807 bylo město osvobozeno Napoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se na základě Vídeňského kongresu Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem.

Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci první světové války v roce 1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce 1919 se Polsko dostalo do válečného konfliktu s bolševickým Ruskem o historická území na Ukrajině a v Litvě. V bitvě u Varšavy (1920) polská vojska zcela zničila jednotky Rudé armády útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.

Hrdinství obyvatel Varšavy za 2. světové války

Druhá světová válka byla zahájena 1. září 1939, kdy Německo napadlo západní část Polska. Zároveň bylo 17. září 1939 napadeno Polsko Sovětským svazem od východu. Západ Polska byl připojen k Německé říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno až 15 % budov ve městě. Při okupaci města nacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. Varšavského ghetta. Když se Němci v rámci Hitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k židovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni. V červenci 1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, že Stalin není nakloněn myšlence nezávislosti Polska, dala rozkaz ilegální polské Zemské armádě („Armia Krajowa“), aby se pokusila získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne 1. srpna 1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila hrdinské Varšavské povstání. Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla zastavena, protože sovětské jednotky potřebovaly využít situace a vyčkat, až si to Němci s Poláky vyřídí. Němci proto mohli povstání nemilosrdně potlačit. Obránci se udrželi 63 dní, nakonec však muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Hitler nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když 17. ledna 1945 přecházeli sovětští vojáci přes Vislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % města bylo zničeno, včetně historického Starého města a Královského hradu. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětské NKVD zabilo nebo poslalo na Sibiř. Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 tisíc, jedná se především o Židy a oběti povstání. Působivý památník Varšavského povstání stojí na křižovatce ulic Długa a Bonifraterska. Ve městě najdete i Muzeum Varšavského povstání.

Město, jež povstalo z ruin

Po válce se Varšava se stala hlavním městem komunistické Polské lidové republiky s naléhavou potřebou řešit obnovu metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal "celý národ stavět novou Varšavu". Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky nahradily moderní bulváry. Přestože byla velká část původních domů nahrazena, některé starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu. Novou dominantou metropole se stal 235 metrů vysoký Palác kultury a vědy vybudovaný ve stylu socialistického realismu, jako "dar národů Sovětského svazu polskému lidu". Slavnostně byl dokončen roku 1955. Již v 70. letech začaly růst první výškové budovy na severu a v širším centru města. V roce 1995 byla otevřena první linka varšavského metra druhá byla otevřena v roce 2015.

Zrekonstruované Staré Město zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Centrum, Staré Město, bylo po druhé světové válce od základů znovu postaveno. V rozsáhlé rekonstrukci trvající od roku 1949 až do 1963 se podařilo obnovit vzhled města tak, aby budovy vypadaly jako 200 let staré. V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré Město zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dnes v této části Varšavy najdete spoustu památek. Plac Zamkowy (Zámecké náměstí) má trojúhelníkový tvar, ve středu ční do výšky 22 metrů sloup na počest krále Zikmunda III. Vasy, jenž se zasloužil o přestěhování hlavního města z Krakova do Varšavy. Sloup tu stojí už od roku 1644. Na východní straně Zámeckého náměstí stojí Královský zámek (Zamek królewski). Založen byl už ve 14. století. Nejstarší z varšavských kostelů je katedrála sv. Jana. Postavena byla na počátku 15. století na místě dřevěného kostela a novogotickou podobu dostala po válce. V kryptě je náhrobek spisovatele Henryka Sienkiewicze. Barbakan představuje zbytky obranného opevnění, které kdysi obklopovalo město, dnes je velkou turistickou atrakcí. Staroměstské náměstí (Rynek Starego Miasta) je nejhezčí varšavské náměstí – uprostřed je k vidění socha mořské panny, Syreny. Socha byla odlita už v roce 1855 a představuje symbol města. Můžete tady vidět i dokumentární film o rekonstrukci města, který se promítá několikrát denně.

Ve Varšavě je toho k vidění opravdu mnoho. Od památek, přes muzea až k relaxačním místům, jako je třeba překrásný park Łazienki nebo parkový a palácový komplex Wilanów.