Hranice současné Francie zhruba odpovídají těm z dob starověké Galie obývané keltským kmenem Galů. Galie byla podrobena v 1. století př. n. l. Římany a Galové převzali latinský jazyk i kulturu. Počátky šíření křesťanství se datují od 2. a 3. století. Galské východní hranice byly ve 4. století obsazeny germánskými kmeny, převážně Franky, kteří později dali zemi její dnešní jméno. Existence Francie jako samostatného státu se tradičně datuje od rozdělení Francké říše roku 843. Z Východní Francké říše se stala Svatá říše římská (později národa německého), západní část dala vzniknout dnešní Francii. Potomci Karla Velikého vládli Francii až do roku 987, kdy byl korunován králem Hugo Kapet. Jeho potomci, Kapetovci a jejich vedlejší větve z Valois a Bourboni postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Monarchie dosáhla své největší moci za vlády Ludvíka XIV., řečeného Král Slunce, který vládl 72 let na přelomu 17. a 18. stol. V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po Číně a Indii. Zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku. Úpadek říše se za následníků Ludvíka XIV. stále prohluboval a byl jednou z příčin Francouzské revoluce, která propukla v roce 1789 a vedla 3. září 1791 k nahrazení absolutistické monarchie konstituční, 22. září 1792 byla následně nastolena První republika. V roce 1799 ovládl republiku Napoleon Bonaparte, stal se prvním konzulem a 18. května 1804 státním převratem založil první francouzské císařství, jehož se stal prvním panovníkem. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se Spojeným královstvím, Pruskem, Rakouskem a Ruskem, založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. Po porážce v bitvě u Lipska už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu 1814 abdikoval. Poté došlo k restauraci bourbonského království. Během Vídeňského kongresu uprchl z vyhnanství na ostrově Elba a nakrátko obnovil císařství. Definitivně poražen byl roku 1815 v bitvě u Waterloo. V roce 1830 dala Červencová revoluce vzniknout konstituční monarchii v čele s vedlejší větví Bourbonů, nahrazené roku 1848 Druhou republikou. Její existence byla zanedlouho ukončena zvolením dosavadního prezidenta a císařova synovce Ludvíka Napoleona císařem (jako Napoleona III.), který byl zajat po prohrané prusko-francouzské válce roku 1870, kdy vznikla Třetí republika. Ačkoliv vyšla Francie vítězně z první i druhé světové války, ztrácela během 20. století postupně bývalé velmocenské postavení. Po II. světové válce vznikla Čtvrtá republika. V roce 1958 byla nastolena současná Pátá republika v čele s generálem Charlesem de Gaullem. V posledních desetiletích se Francie smířila s Německem a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy.

Krása francouzských Alp v létě

Pro zahraniční turisty jsou francouzské Alpy nejvyhledávanější destinací především během zimní sezóny. Lyžování ve francouzských Alpách osloví nejednoho turistu. To je prostě pojem! Ale když sníh roztaje, na svazích vykouknou svišti a alpská louka se zazelená, získávají Alpy úplně jiný rozměr a mohli bychom zde polemizovat nad tím, kdy je to na horách krásnější.

Je pravděpodobné, že vy, co čtete tyto řádky, jste již s námi nějaké to francouzské středisko v zimě navštívili. A říkáte si, jaké to na těch horách musí být v létě? A my odpovídáme. Jednoduše nádherné! Francouzské Alpy mají své kouzlo i během letní sezóny. Ano, také to víme, je to dálka, ale ta cesta za to stojí!

V naší nabídce najdete ochutnávku jak ze severní části francouzských Alp – Haute-Savoie a Savoie, tak i z jižních – Hautes-Alpes.

A za čím se v létě do francouzských Alp jezdí? Nabídka středisek je dostatečně široká a na své si přijdou snad úplně všichni. Klasickou pěší, vysokohorskou a cyklistickou turistiku doplňuje sjezd na horských kolech, alpinismus, sportovní lezení, zajištěné cesty (tzv. ferraty), nejrůznější vodní sporty na jezerech a řekách, lyžování na ledovci – konkrétně v Tignes, skateparky, golf, míčové sporty, bobové dráhy atd. Různorodou nabídku venkovních aktivit rozšiřuje navíc i možnost relaxace ve wellness centrech s bazény a relaxačními zónami.

Turisticky suverénně nejnavštěvovanější země světa

 V zemi nalezneme i nesmírné množství památek a muzeí (když pařížský Louvre je tím absolutně nejnavštěvovanějším v EU), ale hlavním důvodem, proč je Francie s velkým náskokem turisty nejvyhledávanější zemí Evropy i světa (v roce 2015 ji navštívilo 83,7 milionů turistů a Francie tak ukrajuje z celosvětového cestovního ruchu úctyhodných 7,5 %), je především teplé klima a moře na středomořském pobřeží a unikání gastronomie. Francouzská kuchyně je charakteristická svou velikou rozmanitostí; je označována jako jeden z nejelegantnějších stylů vaření na světě, francouzské způsoby vaření ovlivnily celou západní Evropu a mnoho kulinářských škol užívá francouzskou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření. Doplňme pověstně vynikající francouzská vína tichá i šampaňská, jakož i celkové francouzské umění žít neboli „savoir vivre“, které označuje i obecně způsob francouzské zdvořilosti, elegance, dobrých mravů a bontonu. Přeneseně sem lze započíst třeba i specifickou francouzskou módu či legendární parfémy rodící se třeba z nekonečných provensálských levandulových polí.

Světová kulturní avantgarda i atraktivní nabídka sportů

Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli jako kulturní centrum celé Evropy v čele s Paříží. Řada výtvarných stylů či literárních směrů 20. století má francouzský původ (např. dadaismus, kubismus, surrealismus). Francie byla dlouhou dobu považována za centrum evropského umění a hudby.

Nejpopulárnějším sportem ve Francii je fotbal, dále cyklistika, ragby, automobilový sport (Grand Prix Francie v Magny-Cours, 24 hodin Le Mans, Rallye Monte Carlo) a tenis (French Open v Paříži). Ovšem zcela jedinečným a dosti svérázným fenoménem země galského kohouta (a zároveň nejhranějším sportem) je pétanque, který hraje ve Francii přibližně 17 milionů lidí.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha: 543.965 km²

obyvatelstvo: 67.022.000

národnostní složení: francouzské právo umožňuje dvojí občanství a nevyžaduje, aby nový francouzský občan vzdával své svého původního občanství; 5 % občanů Francie (bez zahrnutí zámořských teritorií) má proto dvojí občanství. 90 % držitelů dvojího občanství jsou imigranti nebo potomci přistěhovalců. Zhruba 50 % imigrantů si ponechalo občanství země původu.

Zjišťovat rasu, etnickou příslušnost a náboženství při sčítání lidu je zákonem zakázáno. Francouzi sice oficiálně tvoří 94% populace (za menšiny jsou považováni Němci, Bretonci a Katalánci), je ale odhadováno, že 40 % francouzské populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny, což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě (úroveň je srovnatelná např. s USA či Kanadou).

náboženství: ve Francii je zákonem zakázáno shromažďovat informace poukazující na náboženské názory“.  Vláda samotná neudržuje statistiky o víře svých občanů. Statistiky The World Factbook: římskokatolické křesťanství 83–88 % (ovšem 33 % obyvatel se považuje spíše za ateisty), islám 5–10 %, protestantismus 2 %, židovské náboženství 1 %.

úřední jazyk: francouzština (podle francouzské ústavy je jediným úředním jazykem Francie); regionálně se používají také alsaština, korsičtina, baskičtina, bretonština, okcitánština (zahrnující provensálštinu, gaskonštinu a langedokštinu) a valonština

hlavní město: Paříž - 2,24 mil. obyvatel (v aglomeraci žije přes 12 milionů lidí)

další velká města: Marseille (852 tis.), Lyon (496 tis.), Toulouse (453 tis.), Nice (343 tis.), Nantes (291 tis.), Štrasburk (274 tis.), Montpellier (257 tis.), Bordeaux (241 tis.), Lille (226 tis.), Rennes (209 tis.)

státní zřízení: republika

prezident: od 14. 5. 2017 Emmanuel Macron, stojící v čele hnutí La République en marche

vláda: premiér Jean Castex, 3. července 2020 jej prezident  Macron jmenoval předsedou vlády Francie; ve funkci nahradil Édouarda Philippa

administrativně-správní členění: v lednu 2016 došlo ve Francii ke změně správního dělení do regionů, kterých je v současnosti 18 (z toho v pevninské části Metropolitní Francie 12). Korsika (La Corse) má zvláštní statut (collectivité territoriale), od ostatních 17 regionů odlišný. Zbylých pět je zámořskými departmenty (Réunion, Mayotte, Francouzská Guyana, Martinik a Guadeloupe). Regiony se dále dělí do 101 departementů. Departmenty se dále rozdělují na 342 arrondisementů, ty se člení na 4 055 kantonů.

měna: EURO

HDP za rok 2019: 37 440 € / os.

další: zakládající člen EU, NATO a Organizace spojených národů (je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8; spolu se Spojeným královstvím je Francie jedinou doposud existující koloniální velmocí).

---------------------------------------------

Velvyslanectví ČR:

Ambassade de la République Tchèque,15, Avenue Charles Floquet, 75007 Paris, tel.: +331/40651300