Slovinsko, nejvyspělejší postkomunistický stát a země nám kulturně i geograficky velmi blízká, zatím stojí poněkud nezaslouženě na okraji zájmu českých turistů tranzitujících tudy obvykle k moři do Chorvatska. Tato sympatická země má však rozhodně nejen na svém nedlouhém, ale krásném, pobřeží Jadranu co nabídnout.

Slovinsko je se svou dvoumiliónovou populací spíše menší zemí, ale díky svému členitému pobřeží i hornatému vnitrozemí s četnými jezery toho nabízí více, než mnohé státy podstatně větší. Ze slovinských přímořských středisek jsme opět zvolili noblesní Portorož, méně známý Strunjan, sousední Izolu a metropoli slovinského pobřeží Koper.

Slovinsko je pravou volbou pro ty, kteří si rádi vychutnají krásy přírody a historických památek, či si pochutnají na místních specialitách za ceny, které mohou směle soutěžit s našimi. Rozumná cenová hladina Slovinska obecně budiž dalším neopominutelným důvodem, proč se do této okouzlující země vypravit.

Pozoruhodná je i typická pohostinnost místních obyvatel, s nimiž navíc můžete konverzovat u sklenice místního dobrého piva či vína příbuzným jazykem. Slovinci jsou nám velmi podobní svou mentalitou, však s nimi také sdílíme dlouhou společnou habsburskou historii. Snad jen svou čistotou dnes připomíná tato hrdá země spíše Rakousko.

K výhodám můžeme připočíst i fakt, že naše kolegy z Evropské unie lze navštívit již za několik málo hodin velmi pohodlné cesty autem. To vše nás vede k závěru, že Slovinsko je destinací šitou na míru především těm z Vás, kteří preferují pohodové trávení dovolené v přátelském prostředí.

Země pod Triglavem Vás jistě po všech stránkách příjemně překvapí, zvláště pokud k pozitivnímu vyznění dovolené napomůže i počasí. Slovinsko je naším zaručeným tipem pro Vaši spokojenost!

Geografie Slovinska

Hory, jezera i moře – Slovinsko se může na poměrně malé ploše (z přístavu Koper na západě do Lendavy na východě je to pouze 310 kilometrů) pochlubit nádhernou a rozmanitou krajinou. Je bohatá na různorodá pohoří, jeskyně, rozsáhlé lesy i romantická jezera, což z této země činí opravdový turistický ráj.

Z nížin u Terstského zálivu se příkře zvedají jednotlivá pohoří. Na jihu je to Snežnik s 1.795 metrů vysokým vrcholem Veliki Snežnik, z něhož je vidět moře, Istrie i Alpy jako na dlani.

Slovinské Alpy, vypínající se v severní části země, se dělí na Julské Alpy s nejvyšší slovinskou horou, Triglavem, Karavanky, Kamnicko-Savinjské Alpy a Pohorje. V údolích naleznete vyhlášená horská lyžařská střediska jako Kranjska Gora či Krvavec, a také řadu vodních ploch, kterým kralují slavná ledovcová jezera Bledské a Bohinjské.

Z krasových jevů vyniká rozsáhlý podzemní systém Postojna, jeskyně v regionu Kočevski Rog a v národním parku Škocjan. Největšími řekami na slovinském území jsou Sáva a Dráva, odtékají za hranice do Dunaje.

Postojenské jeskyně a Lipica

Jeskynní krasový systém u obce Postojna je dlouhý 20.570 metrů. Část otevřená pro veřejnost je s 5,3 kilometry, obsluhovanými turistickým vláčkem, nejdelší na světě. Žije tady pozoruhodný endemický obojživelník macarát jeskynní. Nedaleko se nachází vesnička Lipica proslavená chovem koňského plemene Lipicáni, vyšlechtěného za vlády Marie Terezie. Koně jsou dodnes dodáváni do vídeňské jezdecké školy.

Fauna a flóra ve Slovinsku

Ve Slovinsku najdete pouze jediný národní park, a to Triglavský ve vápencové oblasti Julských Alp. Příroda však nadělila této zemi tolik krás, že vám k jejich poznání jedna dovolená rozhodně stačit nebude. Nikoliv náhodou je 8 procent plochy Slovinska zahrnuto do chráněných přírodních území.

Rostlinná říše vděčí za svou rozmanitost, čítající na 3.000 rostlinných druhů, z nichž je 60 endemických, především geografické poloze Slovinska. Leží totiž na rozhraní alpské oblasti, jaderského přímoří, Panonské nížiny a vápencového krasu.

K nejvzácnějším druhům slovinské flóry patří například triglavský hořec a triglavská růže kvetoucí v období od května do září. Ve vyšších horských polohách rostou většinou kosodřeviny a modříny, směrem do údolí přecházející v listnaté porosty bukových lesů. Jadranské pobřeží lemuje středomořská vegetace cypřišů, palem a oleandrů.

Nejznámějším a pro Slovinsko nejtypičtějším živočichem je kozoroh, v minulosti takřka na pokraji vyhubení. V poslední době těchto nádherných zvířat, jež jsou jedním z národních symbolu země, opět přibývá. V rozlehlých lesních oblastech žijí ve vysokém počtu medvědi hnědí, vysoká a černá zvěř. Místní bystřiny jsou bohaté na pstruhy i další druhy ryb.

Slovinské dějiny ve znamení setkávání se s dějinami našimi

První ucelené informace pocházejí až z období rozkvětu Římské říše. Kolem roku 550 se za druhé vlny stěhování národů předkové Slovinců posouvají přes Moravu, kde se v rámci Sámovy říše na chvíli potkávají také s Čechy, až k jižnímu okraji Rakouska. Do konce 12. století dochází ke zformování Kraňska, Korutan a Štýrska, základních slovinských územních celků.

Roku 1251 český král Přemysl Otakar II. získává Štýrsko a v roce 1270 připojuje ke svému panství i Korutany a Kraňsko. Dochází k založení většiny dnešních slovinských měst, zejména na obchodní cestě z Vídně přes Terst do Benátek. Po porážce Přemysla Otakara II. na Moravském poli Rudolfem Habsburským se slovinské země stávají součástí habsburské monarchie.

Vláda Marie Terezie a Josefa II. v 18. století se nese ve znamení zrušení nevolnictví, náboženského uvolnění a dalších reforem. Představitelé slovinského národního obrozeneckého hnutí se zaměřují, obdobně jako obrozenci čeští, na pozdvihnutí domácího jazyka a literatury.

Slovinsko, zařazené v letech 1809 až 1813 do tzv. Ilyrských provincií, je v této době jedním z mála států mimo Francii, kde je oslavován Napoleon. Po jeho porážce převzalo vládu opět Rakousko a Vídeňský kongres (1814-1815) opět znamenal návrat k cenzuře.

V době tzv. Bachova absolutismu v 60. letech se začala formovat slovinská politická scéna, stejně jako u nás. V první světové válce bojují Slovinci (stejně jako Češi) v armádě Rakouska-Uherska, ovšem 1. prosince 1918 se stávají součástí samostatného státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 zvaného Království Jugoslávie.

Okupace Jugoslávie za druhé světové války znamenala mj. rozdělení území Slovinska mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Monarchie definitivně skončila 29. listopadu 1945, kdy ji zrušil parlament. V Bělehradě je pak vyhlášena Federální a lidová republika Jugoslávie.

Po smrti jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita 4. května 1980 v Lublani začíná proces rozpadu republiky. Nárůst nacionalistických tendencí postupně vede až k vyhlášení nezávislosti Slovinska 25. června 1991. Po deseti dnech bojů s jugoslávskou armádou je podepsána Brionská dohoda a potvrzena slovinská samostatnost.

Od března 2004 je Slovinsko členským státem NATO a od 1. května 2004 také součástí Evropské unie. Od 1. ledna 2007 se ve Slovinsku platí namísto vlastní měny tolaru eurem.

Slovinská kuchyně

Navštívit Slovinsko se vyplatí už kvůli jeho mimořádně atraktivní a bohaté gastronomii. Slovinská strava v sobě spojuje krajové zvyklosti s chutěmi kuchyně maďarské, rakouské, italské či bosenské. Mistrně ji doplňují vína ze tří slovinských vinařských oblastí.

Jako předkrm nejčastěji dostanete pršut, sušenou vepřovou kýtu. Z polévek, jež bývají tak vydatné, že je lze konzumovat i jako hlavní chod, je oblíbená bramboračka s mrkví, zelím a uzeným masem, na chutnou kyselačku (kiselja) narazíte zvláště v Alpách.

Jako hlavní chod si lze během lovecké sezóny ve vnitrozemí a horských oblastech objednat vynikající zvěřinu. V přímořských oblastech se v nabídce restaurací objevují ryby (ropušnice, mořský ďas, mečoun, plotice) a mořské plody (langusty, mušle, kalamáry). Sépie se podávají jednoduše pečené, grilované či plněné šunkou a sýrem. Mušle se připravují „na buzaru“, tedy dušené na česneku, cibuli a víně. Velmi často potkáte také lanýže, používané ke zjemnění těstovin a k dochucování jídel.

Z dezertů si pochutnejte si na koláči Gibanica plněném oříšky, tvarohem a ovocem, v oblasti Bledského jezera vyzkoušejte „bledskou kremšnitu“ z listového těsta a máslového krému. Na většině jídelních lístků natrefíte i na palačinky s čokoládou, oříšky a šlehačkou.

A pokud zrovna nebudete mít dostatek času vychutnat si kompletní menu, dopřejte si alespoň rychlou chuťovku v podobě hojně rozšířené kraňské klobásy.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha: 20.273 km²
obyvatelstvo: 2.108.732 
národnostní složení: Slovinci (83,06 %), Srbové (1,98 %), Chorvaté (1,81 %), Bosňáci (1,1 %) náboženství: 57,8 % římští katolíci, 2,3 % pravoslavní, 2,4 % muslimové, 0,8 % evangelíci
úřední jazyk: slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
hlavní město: Lublaň – 279.000 obyvatel
další velká města: Maribor – 89.056, Celje – 37.115, Kranj – 34.950, Velenje – 26.426, Koper – 23.273, Novo mesto – 22.417, Ptuj – 18.134
státní zřízení: republika (od vzniku roku 1991)
prezident: Nataša Pircová Musarová (od prosince 2022)
vláda: předseda vlády Robert Golob (od června 2022)
administrativně-správní členění: 19 okresů a 212 občin, z nichž 11 má status městské občiny
měna: 1 euro = 100 centů
HDP za rok 2022: 27.071 eur / os.
další: člen EU od 1. 5. 2004, od března roku 2004 člen NATO
Velvyslanectví ČR: Veleposlaništvo Češke Republike, Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, tel. +3861/4202450