Ještědský hřbet je geomorfologický podcelek na severozápadě Ještědsko-kozákovského hřbetu. Leží v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Území se rozkládá zhruba mezi Rynolticemi na severozápadě, Chrastavou na severu, Libercem na severovýchodě a Železným Brodem na jihovýchodě. Uvnitř území nejsou žádná větší města.

Ještědský hřbet sousedí na východě s Kozákovským hřbetem. Dále sousedí s Jičínskou pahorkatinou na jihu, Ralskou pahorkatinou na jihozápadě, Lužickými horami na severozápadě, Žitavskou pánví na severu, Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím na severovýchodě.

Ještědský hřbet je celoročním atraktivním cílem pro turisty, v létě pro horolezce a cyklisty, v zimě pro lyžaře.

V celé délce vede Ještědský hřbetem hřebenová červeně značená trasa. V létě je vhodná pro pěší turistiku a v zimě pro vyznavače sněžnic nebo lyžaře na turistických běžeckých lyžích. Až do 2. světové války byla tato hřebenovka součástí Blauer Kammweg, dálkové, modře značené trasy přes hřebeny Sudetských pohoří z Durynského lesa na Praděd.

Pod hřebenem v jihozápadních svazích mezi Výpřeží a Jítravským sedlem vedou lesní svážnice využívané pro cykloturistiku, jízdu na koloběžkách a v zimě pro běžkování. Částečně jsou vyznačené jako cyklotrasy nebo turistické trasy. Silnici z Výpřeže až na vrchol Ještědu využívají s oblibou cyklisté na silničních kolech.

Na Ještědu nad Libercem a Světlou pod Ještědem se nachází skiareál pro sjezdové lyžování a (nad Libercem) také skokanské můstky. Pokračování hřebenové trasy z Ještědu na Pláně pod Ještědem je součástí lyžařského sjezdového areálu a využívá se jako spojovací trať mezi jednotlivými sjezdovkami. Od Plání po Ještědem na Javorník vede společná trasa pro cyklisty, běžkaře i pěší turisty.

Horolezci využívají k lezení především Walliský hřeben (německy Wirbelsteine) s jednotlivými vrcholy Matterhorn, Breithorn, Lyskamm, Castor a Pollux, Monte Rosa. Další lezecké skály jsou Dánský kámen na hřebenu Černé hory, dále Pudl, Krejčík a Červený kámen na Ještědu, Rašovské skály u Šimonovic, Matoušova skála a Důlní skály u Křižan.

Na Ještědském hřbetu byly postaveny důležité turistické ubytovny, zde podle krkonošského vzoru zvané boudy. Rasenbankbaude (686 m n. m.) mezi sedlem Trávník a Zdislavským Špičákem postavil Franz Kunze roku 1933, a když ji musel opustit při odsunu německého obyvatelstva roku 1945, shořela. Požár se připisuje právě jemu. Jäckelbaude (730 m n. m.) pod vrcholem Malého Ještědu byla postavena roku 1906 Wenzelem Jäckelem, který ji provozoval do konce 2. světové války. Po válce byla roku 1945 celá rodina odsunuta. V 60. letech 20. století bouda zchátrala a byla stržena.

Na vrcholu Ještědu (1012 m n. m.) byla postavena velká horská chata roku 1907 v režii Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Vyhořela roku 1963. Hotel spojený s vysílačem byl otevřen roku 1973.

Další ubytovací kapacity poskytuje chata Ještědka v sedle mezi Ještědem a Černým vrchem, chata Pláně pod Ještědem, v historii střídavě hostinec U Šámalů nad Rašovkou a hotel Obří sud na Javorníku.

Ještěd (1012 m n. m., německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. S prominencí 517 metrů (převýšení od sedla v Jeřmanicích, které ho odděluje od Jizerských hor) jde o jedenáctou nejprominentnější horu v Česku.

Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač v technicistním architektonickém stylu, stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu, postavená v letech 1966 až 1973. Je vysoká téměř 100 metrů s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Její autor Karel Hubáček za ni získal nejvyšší ocenění Mezinárodní unie architektů Cenu Augusta Perreta. Je to nejvýznamnější ocenění, kterého kdy český architekt dosáhl. V roce 2000 byla stavba oceněna titulem „Nejvýznamnější česká stavba 20. století“. V dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky z Horního Hanychova, nejzápadnější městské části Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí Přírodního parku Ještěd.