Sicílie – největší ostrov ve Středozemním moři

Sicílie (italsky Sicilia) je největší ostrov ve Středozemním moři, spolu s okolními menší ostrovy představuje italskou autonomní oblast Regione Siciliana.

Rozprostírá se od špičky Apeninského poloostrova, od něhož je oddělen pouze úzkou Messinskou úžinu, směrem k pobřeží severní Afriky. Její nejvýznamnější přírodní památkou je Etna, která je se svými 3.320 m n. m. nejvyšší činnou sopkou v Evropě a jednou z nejaktivnějších na světě. Ostrov má typické středomořské klima.

Křižovatka kultur aneb dějiny pestré a dramatické

Nejstarší archeologický důkaz lidského osídlení na ostrově se datuje již k roku 8000 před naším letopočtem. Kolem roku 750 př.n. l. byla Sicílie osídlena mnoha fénickými a řeckými kolonisty následujících 600 let byla dějištěm řecko-punských a římsko-punských válek, které skončily římským zničením Kartága. Po pádu římské říše v 5. století našeho letopočtu Sicílie často měnila majitele, v raném středověku byla ovládána střídavě Vandaly, Ostrogóty, Byzantinci, Araby a Normany. Pozdější Království Sicílie trvalo mezi lety 1130 a 1816, podřízeno bylo nejprve španělské aragonské koruně, Svaté římské říši a nakonec sjednoceno pod Bourbony s Neapolí, jako tzv. Království obojí Sicílie. Po Garibaldim vedené vzpouře a plebiscitu se stala v roce 1860 součástí Itálie. Po vzniku Italské republiky v roce 1946 byl Sicílii věnován zvláštní status autonomní oblasti.

Sicílie jako tavicí kotlík mnoha národů

Sicílie má bohatou a jedinečnou kulturu, jež se projevuje zejména v hudbě, literatuře, kuchyni a architektuře. Ostrov je také místem význačných archeologických lokalit, jako je nekropole Pantalica, Údolí chrámů v Agrigentu či Selinunte. Sicílie řeckého období je spojena se jmény filozofů Archiméda, Gorgia a Empedokla, zatímco Syrakusan Epicharmus je považován za vynálezce komedie. Sicílii ovlivnily kultury různých národů, po Řecích to byli Římané, Byzantinci, Saracéni, Španělé , Francouzi a Normané, z nichž každý přispíval po svém k ostrovní kultuře, a to zejména v oblasti kuchyně a architektury. Dnes zde žije asi pět miliónů lidí, což z ostrova činí čtvrtou nejlidnatější oblast v Itálii. V prvních sto letech po sjednocení Itálie měla Sicílie jednu z nejzápornějších měr migrace mezi italskými regiony kvůli emigraci milionů lidí do Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Austrálie a jiných evropských zemí. Stejně jako na jihu Itálie a na Sardinii je imigrace na ostrov velmi nízká ve srovnání s ostatními regiony v Itálii, protože zaměstnanci mají tendenci mířit spíše do bohatší severní Itálie, kvůli lepším pracovním příležitostem v průmyslu. Nejnovější údaje ukazují na Sicílii kolem 100 tisíc přistěhovalců (téměř 2 procenta populace), což tvoří z ostrova jeden z nejautentičtějších regionů Itálie. Stejně jako ve zbytku Itálie je úředním jazykem italština a primárním náboženstvím je římský katolicismus.

Prvotřídní turistická lákadla

Sicilské slunečné a suché klima, krásná krajina, ale i výše zmíněná kuchyně, víno, historie a architektura přitahují mnoho turistů z pevninské Itálie i ze zahraničí. Etna, pláže, archeologické lokality a velká města, jako jsou Palermo, Catania, Syrakusy a Ragusa, jsou oblíbené turistické destinace, ale nejvíce láká prastaré město Taormina a sousední přímořské letovisko Giardini Naxos. Opomenout nelze ani sopečné Liparské ostrovy s vysoce aktivním vulkánem Stromboli.

Některé scény slavných filmů Hollywoodu i římských studií Cinecittà byly natočeny na Sicílii. Tím se dále zvýšila přitažlivost Sicílie jako destinace cestovního ruchu.