Jižní Itálie – křižovatka dějin, hluboké tradice a překrásné pobřeží

Jižní Itálie je od nás autem již poněkud vzdálenější, přesto však zástupce tohoto rázovitého kraje nesmí chybět v naší nabídce. Oblast ohraničená na severu oblastmi Kampánie a Molise a sahající až na špičku a podpatek italské „boty“, tedy do Kalábrie a Apulie (ostrovy Sicílie a Sardinie pojednáváme samostatně) se může chlubit nesmírně bohatou a bouřlivou historií. Dramatická krása pobřeží a úrodné roviny lákaly jak staré Řeky, tak později Římany. Jižní Itálie vždy byly průsečíkem mnoha vlivů vytvářejících současnou civilizaci. Řada atributů italské kultury, které dnes zná celý svět – od komické opery až po pizzu – se zrodila právě na Jihu. V období šestnáctého až osmnáctého století byla Neapol jedním z hlavních center evropské kultury a návštěvníci města pod Vesuvem díky jeho kráse začali říkat: „vidět Neapol a zemřít.“ Podobně nezapomenutelných míst naleznete na italském jihu celou řadu.

Apulie – kolébka řecké civilizace na Apeninském poloostrově

Apulie (italsky Puglia) je oblast v jihovýchodní Itálii; její břehy omývá Jaderské moře na východě a Jónské na jihovýchodě, sousedí s Molise na severu, Kampánií na západě a Basilicatou na jihozápadě. Její jižní část se rozkládá na poloostrově Salento. Region má rozlohu 19 366 km², 4 milióny obyvatel a dělí se na 6 provincií (Bari, Barietta-Adria-Trani, Brindisi, Foggia, Lecce a Taranto). Hlavním městem Apulie je Bari. Součástí regionu jsou ostrovy Trémiti.

Koncem 8. století př. n. l. vznikla na pobřeží Tarentského zálivu řecká osada Tarent, přes niž pak na území nynější Itálie proudila řecká kultura. Za doby Římské říše se rozrostl přístav Brindisi, odkud vyplouvaly obchodní lodě do Řecka a Orientu. Později patřilo zdejší území Byzantincům, Langobardům, Arabům i Normanům. V roce 1850 se Apulie stala součástí Italského království.

Gargano – skalnatá ostruha italské „boty“

Gargano je historický a geografický subregion v provincii Foggia, sestávající z širokého horského masivu tvořícího mys vyčnívající do Jaderského moře jako „ostruha italské boty ". Nejvyšším vrcholem je Monte Calvo (1.056 metrů nad mořem). Většina vrchoviny je součástí Národního parku Gargano, vyhlášeného v roce 1991.

Poloostrov Gargano je částečně pokryt zbytky prastarého lesa, Foresta Umbra, poslední zbývající části původního dubového a bukového lesa, který kdysi pokrýval velkou část střední Evropy i Apeninského poloostrova. Listnaté horské lesy Gargana opěvoval již římský básník Horatius ve svých ódách.

Pobřeží Gargana jako turistický ráj

Na pobřeží Gargana nacházejí četné pláže a turistická zařízení, včetně středisek, jako Vieste, Peschici a San Menaio. V severní části poloostrova se nacházejí dvě slaná jezera, Lesina a Varano. Gargano je i místem, kde leží nejstarší svatyně v západní Evropě zasvěcená kultu archanděla Michaela, Monte Sant'Angelo. Mezi nejznámější turistické atrakce dále patří mořské jeskyně v okolí Vieste a výlety lodí na souostroví Trémiti.