NEV-DAMA a.s.

Historie lyžování: po stopách nejoblíbenějšího zimního sportu

Dnes vnímáme lyžování jako sportovní disciplínu a zábavnou formu trávení volného času. V historii však bylo lyžování pouze způsobem pohybu po zasněžené krajině. Sportovní disciplína se z něj stala poměrně nedávno. Seznámíme vás se zajímavou historií lyžování, jeho technik, vývojem lyží i lyžařských závodů.

Lyžařská výbava


Jak vznikly lyže?

Počátky lyžování sahají až do starší doby kamenné, kdy se lidé snažili zjednodušit si pohyb na sněhu a lov zvěře v arktických a subarktických oblastech. Nejprve si obalovali chodidla kůží různých zvířat, čímž zvětšovali objem nohy a zabraňovali boření do sněhu. Tyto primitivní sněžnice postupem času nahradila dlouhá úzká dřevěná prkna a začaly vznikat první lyže. Existenci primitivních lyží dokládají různé nákresy a rytiny, archeologické vykopávky i pozůstatky lyží například ze severských a kavkazských zemí.

Důkazy o používání jednoduchých lyží po celém světě pocházejí přibližně od 16. století z písemných podkladů. Lyže používali vojáci při přesunech či sedláci při práci ve Skandinávii (norské vojenské lyžařské oddíly), ve Velké Británii, Rusku, Polsku, Číně, Koreji, Japonsku i Slovinsku.

Lyžování jako sportovní disciplína

Sportovní disciplínou se lyžování stalo až v polovině 19. století ve Skandinávii. Za jeho počátek se považují lyžařské závody v norském Tromsø, jež se konaly roku 1843. V historii lyžování je důležitý také norský Telemark, kde probíhaly pravidelné závody v lyžování a byly vyvinuty dva způsoby zatáčení – kristianie a telemark. První lyžařský klub vznikl v dnešním Oslu a o několik let později zde byla otevřena také první lyžařská škola. Následoval rozvoj lyžování v ostatních evropských zemích, který probíhal během devadesátých let 19. století.

Alpské školy lyžařských technik

Pro vývoj technik sjezdového lyžování jsou důležité alpské země a jejich školy. Každou lyžařskou školu charakterizoval jiný způsob výuky lyžování a reprezentovali ji různí závodníci, jejichž jízda i technika měla vliv na další působení dané školy. První školou lyžařských technik v Alpách byla tzv. lilienfeldská škola českého rodáka Mathiase Zdarskeho v Rakousku. Mezi významné lyžařské školy patřily především rakouská, švýcarská a francouzská škola, které přišly se snožnou technikou. Francouzská škola zavedla rotační techniku, díky čemuž se jízda na lyžích stala dynamičtější a obratnější. S průlomovou protirotační technikou začala rakouská škola. Vývoj technik lyžování samozřejmě určovali také samotní závodníci.

Důležitým momentem ve vývoji lyžování byla šedesátá léta a výstavba horských středisek, která umožnila lyžování většímu počtu lidí a zlepšila celkové lyžařské podmínky. S lyžařskými vleky, stroji na úpravu svahů a výstavbou závodních tratí se lyžování dostalo do nové dimenze.

Pohled na lyžařský areál Livigno, Alpy


Historie závodů ve sjezdovém lyžování

Za první závod ve sjezdovém lyžování bývá považováno Mistrovství Tyrol, které se jelo roku 1905 v rakouském Kitzbühelu. Důležitým mezníkem v historii lyžování byl rok 1910 a založení Mezinárodní federace lyžování (FIS), která však získala své současné jméno až roku 1924 během 1. ZOH v Chamonix. První závody pod jménem FIS se konaly roku 1929 v Zakopaném, následovaly je další významné sjezdové soutěže, jako např. Lauberhornrennen ve Wengenu.

Roku 1931 došlo k uznání sjezdových alpských disciplín jako samostatného odvětví a jejich zařazení na program Mistrovství světa (1931 Mürren) a Zimních olympijských her (1936 Garmisch - Partenkirchen). V průběhu druhé světové války byl vývoj lyžování v podstatě zastaven. Světový pohár se poprvé konal až roku 1967. Největšími událostmi, na kterých dodnes můžeme sledovat závody v lyžování, zůstávají Mistrovství světa, Zimní olympijské hry a Světový pohár.

Lyžování v současnosti

V současnosti se lyžování dělí na dva základní typy - alpské (sjezdové) lyžování a severské (klasické) lyžování. Dále se můžeme setkat s akrobatickým lyžováním a biatlonem (kombinace běhu na lyžích a střelby z malorážky).

Lyžař s brýlemi


Alpské disciplíny

Mezi současné alpské sjezdové disciplíny řadíme sjezd, slalom, obří slalom a super-G. Slalom a obří slalom se jezdí i jako paralelní.

Sjezd

Sjezd je nejrychlejší alpskou disciplínou. Závodníci se snaží dostat co nejrychlejším způsobem do cíle. Mnohdy dosahují rychlosti více než 120 km za hodinu. Výškový rozdíl je při sjezdech můžu v rozmezí 800-1100 m, při sjezdech žen v rozmezí 500-800 m.

Super-G

Super-G je závod, který kombinuje sjezd a obří slalom. Jezdí se na sjezdových tratích s výškovým rozdílem 500-650 m pro muže a 400-600 m pro ženy. Branek bývá minimálně 35 v závodu mužů a 30 v závodu žen.

Slalom

Při závodu ve slalomu se soutěžící snaží co nejrychleji sjet sjezdovou trať a projet přitom všemi slalomovými brankami, které bývají umístěny v těsných blízkostech. Celkový počet branek je 55-75. Důležité je tedy rychlé vyrovnání změn směru, pružnost a obratnost závodníků. Výškový rozdíl je při sjezdech můžu v rozmezí 180-220 m, při sjezdech žen v rozmezí 140-200 m. Závod má dvě kola a jede se na stejné sjezdové trati, která však bývá v jednotlivých kolech jinak postavena.

Obří slalom

V obřím slalomu je na rozdíl od speciálního slalomu větší výškový rozdíl. Při sjezdech můžu je to přibližně 300-450 m, při sjezdech žen 300-400 m. Počet branek na sjezdové trati je nižší a odpovídá zhruba rozmezí 56-70 branek pro muže, 46-58 branek pro ženy. Závod má dvě kola a jede se na stejné sjezdové trati, která však bývá v jednotlivých kolech jinak postavena.

Severské disciplíny

Mezi severské disciplíny patří běh na lyžích, skoky na lyžích a severská kombinace (kombinace běhu na lyžích se skoky na lyžích). Běh na lyžích členíme na klasický běh a běh volnou technikou (povoleno tzv. bruslení).

Skok lyžaře


Pojeďte si s námi zalyžovat!

Vyberte si z naší nabídky lyžařských zájezdů do Rakouska, Francie a Švýcarska a poznejte místa, kde se psala historie lyžování.

×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?