Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. V ČR se Šumava dělí na část západní v Plzeňském kraji a východní v Jihočeském kraji. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1.456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (Plöckenstein, 1.378 metrů). Plechý je zároveň nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje i nejvyšší horou rakouské Šumavy.

Šumava – část jihočeská

Národní park Šumava je jediný národní park v Jihočeském kraji, kde leží jeho větší část (zbytek leží v Plzeňském kraji). Jeho celková rozloha je 68 064 ha. Nejvyšší bod je Plechý (1.378 m n. m.).

Rozloha CHKO Šumava je bez Národního parku 99 624 ha. Nejvyšší nadmořskou výšku na území CHKO, jež obklopuje Národní park, má Boubín (1.362 m). Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.

Lipno – největší vodní plocha v ČR

Lipenská přehrada na Vltavě je největší vodní plochou v ČR. V létě se stává rozsáhlá hladina eldorádem milovníků vodních sportů a část břehů pak rájem in-line bruslařů. Zapomenout nesmíme ani na velmi oblíbenou stezku korunami stromů Lipno. Lipensko, to jsou i krásné turistické trasy v rozmanitém terénu. Prochází tudy i páteřní trať cykloturistická trasa, Šumavská magistrála, jež se táhne od obce Všeruby přes Železnou Rudu až po Vyšší Brod. Prochází okresy Domažlice, Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Délka trasy je 205,5 km.

Černá v Pošumaví – spousta zábavy pro celou rodinu

Černá v Pošumaví nabízí spoustu zábavy pro vodní sportovce, cyklisty, rodiny s dětmi a rybáře, ale také nádherné vyhlídky na Lipenské jezero a Smrčinu (1.338 m), zrcadlící se na jeho hladině. Oblíbená rekreační obec leží na severním břehu Lipna v jeho nejširší části mezi Frymburkem a Horní Planou. Dominantou obce je barokní, novorománsky upravený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z konce 18. století. U obce leží ložiska grafitu, těžba tuhy a rašeliny tu začala už v 19. století a o sto let později patřily zdejší tuhové závody k největším exportérům grafitu na světě. Dnes se můžete projít po naučné stezce je grafitové štole Josef anebo se podívat na uměle vyhloubené jeskyně v Muckovských vápencových lomech. Podobně proslulý býval knížecí schwarzenberský pivovar. Dnes je Černá v Pošumaví především rájem milovníků vodních sportů v čele s jachtingem a windsurfingem, vyzkoušet můžete i kiteboarding a landkiting, v zimě snowkiting. Na břehu Lipna objevíte lanové centrum Adventure Park a na rybnících, které vybudoval na starém mlýnském náhonu již hrabě Kolowrat, můžete chytat ryby bez povolenky i rybářského lístku. Přívozem z Dolní Vltavice se snadno dostanete na klidnější jižní břeh Lipna, odkud pak můžete podniknout pěší nebo cyklistické výlety třeba do osady Svatý Tomáš s kostelem sv. Tomáše a k romantické zřícenině Vítkův Hrádek (nejvýše položený hrad v ČR) s oslnivým výhledem na Šumavu a za pěkného počasí i na vzdálené pásmo Alp.

Volary – významné centrum šumavského turistického ruchu

Volary (německy Wallern) se nacházejí na území CHKO Šumava a při hranici NP Šumava. Zástavba je situována do kotliny severně od řeky Teplé Vltavy podél Volarského potoka. Hranice se Spolkovou republikou Německo prochází asi 10 kilometrů jižně od Volar. Město leží v nadmořské výšce 760 m n. m. Jméno města je německého původu a je odvozeno od lesů, které je obklopují. Založení Volar souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Na rozvoj sídla měl po staletí příznivý vliv provoz na prachatické větvi Zlaté stezky. Na základě Benešových dekretů došlo v roce 1946 k vysídlení místních Němců, tedy prakticky všech tehdejších obyvatel. Po nich se do města nastěhovali Češi z vnitrozemí a později i Slováci – reemigranti z Maďarska a Rumunska. Ve Volarech dnes žije přibližně 3.700 obyvatel. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chráněny jsou především roubené domy, vystavěné v alpském stylu.

Volary jsou umístěné uprostřed luk, plání a lesů mezi tisícimetrovými šumavskými vrcholy a díky tomu se staly významným centrem turistického ruchu. Nabízí nespočet výletů do všech světových stran po značených turistických stezkách. Volary prochází cykloturistická Šumavská magistrála. Cyklotrasy jsou napojeny přes blízký hraniční přechod Nové Údolí do sousedního Bavorského lesa. Sportovní vyžití umožňuje ve Volarech několik sportovních zařízení – např. celoročně je otevřen krytý plavecký bazén či bowling.

Naučné stezky v okolí Volar

V okolí Volar se nachází také množství přírodních zajímavostí. Patří k nim např. tři naučné stezky. První z nich je naučná stezka vedená po trase původní Zlaté stezky. Stejně tak jako zaniklá stezka obchodní i tato naučná spojuje města Pasov, Volary a Prachatice. Další je stezka Naše rašeliniště v místech někdejší těžby rašeliny v okolí Soumarského mostu. Stezka je součástí projektu revitalizace rašeliniště, které již není využíváno k těžbě. Trasa měří 2,5 kilometru a její součástí je i sedm metrů vysoká vyhlídková věž na návrší uprostřed rašeliniště. Na cestě jsou rozmístěny informační tabule o fauně, flóře a způsobu těžby. V okolí Volar vede také nejstarší naučná stezka Šumavy, zvaná Medvědí stezka. Byla vyznačena již roku 1967, roku 2001 byla upravena a aktualizována. Stezka prochází divokou přírodou Šumavy, kolem pomníku zastřelení posledního šumavského medvěda a ukazuje i způsob plavení dřeva z hor do podhůří.