Krkonoše nabízejí nejen nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování v Čechách. Chystáte-li se v létě do Krkonoš, užijete si aktivní rodinnou dovolenou, svezete se kabinovými nebo sedačkovými lanovkami na vrcholky hor a vydáte se na hřebenové túry nebo třeba i na výlety s kočárkem. Krkonošské cyklobusy až do konce září pendlují mezi městy v podhůří a atraktivními místy Krkonoš. Jsou sice upravené pro přepravu kol, ale svézt se samozřejmě mohou i pěší turisté. Linky jezdí během letních prázdnin denně, v září ve čtvrtek a o víkendech. Jízdní řády si můžete stáhnout na internetových stránkách, ale k dostání jsou i na pultech krkonošských infocenter. Dopravu do hor tak máte snadno vyřešenou.

V Krkonoších najdete na 20 moderních horských středisek se skvělým zázemím. Turistika v Krkonoších má dlouhou tradici a my Vám vřele doporučujeme v ní pokračovat.

35 kilometrů dlouhý krkonošský hřeben

Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou nejvyšší pohoří Česka. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Do roku 1945 žilo v Krkonoších převážně německojazyčné obyvatelstvo, což se odráží zejména v lidové architektuře a názvech měst, vesnic, chalup atd. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku. Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami, do nichž spadají podstatně mírněji. Sněžka, nejvyšší hora Krkonoš, je též nejvyšším bodem České republiky, dosahuje nadmořské výšky 1.603 m n. m. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších. Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních vrcholů vyšších než 1.000 metrů. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.

Národní park s nesmírně cennými biotopy

Na území Krkonoš se vyskytují reliktní a endemické druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1.200–1.300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, kamenná a suťová moře. Tento v Česku velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. Jako první národní park v Krkonoších byl na polské straně Krkonoš v roce 1959 vyhlášen Krkonošský národní park (Karkonoski Park Narodowy) na rozloze 55 km², na české straně byl následně v roce 1963 vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP) o rozloze 363 km² s ochranným pásmem národního parku 184 m².

Klimaticky nejdrsnější české pohoří

Krkonoše jsou z klimatického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1.400 m se podnebím dají srovnat např. s grónským pobřežím. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš i ČR, je průměrná roční teplota 0,2 °C. Přestože jsou Krkonoše nejvyšším pohořím v Česku, tak zde nevypadává nejvíce srážek, protože Krkonoše leží ve srážkovém stínu Jizerských hor. Na hřebenech může sněžit prakticky po celý rok. Stálá sněhová pokrývka leží na hřebenech průměrně od půlky listopadu až do května. K největší kumulaci sněhu dochází na závětrných svazích, kde výška sněhu dosahuje až 15 metrů. V Krkonoších je častý silný vítr (nejvyšší rychlost větru naměřena na Sněžce 216 km/h).

Krkonoše jako velmi významná turistická oblast

Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní turistiky. Nejznámější turistická střediska oblasti jsou na české straně hor Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Malá Úpa, Janské Lázně, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Benecko a Strážné. V posledních letech počet turistů stoupl, v roce 2015 česká strana oblasti poprvé překonala hranici jednoho milionu návštěvníků, když jí navštívilo rekordních 1,13 milionu návštěvníků. Zároveň se změnila skladba turistů, přibylo hlavně Čechů a Poláků na úkor Němců.

Na lanovku s kolem či koloběžkou

Většina krkonošských lanovek Vás s koly a horskými koloběžkami v létě sveze zadarmo. Výjimkou není ani lanovka Horní Domky s výstupem u chaty Lovčenka – kousek od ní se nachází rozcestí Ručičky, odkud vede řada značených turistických tras a cyklostezek. Pokud si chcete zajezdit v Bikeparku Rokytnice a půjčíte si kolo ve zdejší půjčovně, budete jezdit lanovkou úplně zadarmo. Vyzkoušejte i další krkonošské bikeparky, třeba Downhill MTB trať Hnědý vrch anebo Špindl Bike Park.

Mnoho důvodů, proč jet do hor s dětmi

V Krkonoších pro rodiny s dětmi nachystali celou řadu zajímavých stezek a areálů.

Jednou z nedávných novinek je Zábavná stezka Pecka – herní krajina u Portášek nad Pecí pod Sněžkou. Herní krajina je složena ze tří celků: vodního světa, světa v korunách stromů a luční části. Zajímavostí v lesní části je chodník zavěšený nad zemí mezi kmeny stromů.

Na Lufťákově stezce na Benecku si při řešení hádanek a kvízů užijete svěží horský vzduch. Na Medvědí stezce děti potkají roztomilé medvědy, na Stezce stopaře na Pláních ve Špindlerově Mlýně se zase naučí stopovat zvířata, na Mechové pěšince můžete očichávat krkonošské rostliny. Dalšími tipy jsou Pohádková stezka v Malé Úpě či zejména v horkých letních dnech oblíbené Vodní hřiště Baldův svět v areálu Mladé Buky. Korýtka, mlýnky, stavidla, jezírka, přehrádky a brouzdaliště zabaví a osvěží děti i dospělé, kromě toho tu najdete bobovou dráhu, trampolíny, skluzavky a tobogany, houpačky a další atrakce.

Na Černé hoře otevřeli Dětský park Kabinka. Ten nabízí nejvýše položenou lezeckou stěnu, slackline park, bungee trampolíny, šlapací káry, projížďku na lodičkách po retenční nádrži i výstavu zimní techniky s rolbami a sněžnými děly. K dětskému parku ve výšce 1260 m n. m. vyjedete kabinkovou lanovkou z Janských Lázní. Zpátky dolů se svezte na horských koloběžkách z půjčovny SkiResort Live, která je hned vedle atrakcí na Černé hoře. Jen z tohoto místa máte na výběr ze 3 sjezdových tras dlouhých od 6 do 11 km. SkiResort Černá hora – Pec vytipoval celých 60 km tratí pro horské koloběžky v lokalitě mezi Černou horou, Pecí pod Sněžkou a Velkou Úpou.

Nejhezčí partie Krkonoš a výborné pivo k tomu

Poměrně novým lákadlem našich nejvyšších hor je Krkonošská pivní stezka. Krásný výlet dlouhý 35 kilometrů ocení především dospělí. Místy, kde se můžete osvěžit zajímavým lokálním pivem, jsou: Pivovar Hendrych, Pivovarská Bašta s pivem Krkonošský Medvěd, Luční bouda (pivo Paroháč), penzion Andula u Friesových bud (pivo Fries), pivovar Trautenberk a Pecký pivovar v Peci pod Sněžkou s pivem Sněžka. Když se vám podaří na čtyřech zastávkách ze šesti vypít alespoň dvě piva, dostanete razítko a za všechny čtyři razítka pak v cílovém pivovaru otvírák jako malý dárek. Pokud vypijete dvě piva ve všech šesti pivovarech (v průběhu léta, o víkendu, nebo třeba i v jednom dnu), budete zařazeni do slosování o hodnotné ceny. Neváhejte tedy a absolvujte v Krkonoších tento jedinečný sportovně gastronomický zážitek!

Prameny Labe a zajímavé vodopády Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spoustu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například kaskádovitý Pančavský vodopád, který je s výškou 148 m nejvyšší v České republice. V několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy. U vodopádu je tzv. Ambrožova vyhlídka, ze které je hezký výhled na Labský důl, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu. Pančavský vodopád je celoročně volně přístupný po červené turistické stezce mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty.

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova Mumlavský vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu. Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, takzvaná čertova oka, které dravý proud Mumlavy vymlel v žulových stupních. Po většinu roku voda padá bystře z 10metrové výšky dolů, ale jakmile přijde zima, mráz promění vodu v led a vykouzlí tak mohutný ledopád, originální dílo přírody. Vodopády jsou dobře přístupné po modře značené trase od harrachovského autobusového nádraží kolem lesnického muzea Šindelka, a to pěšky, na kole i v zimě na běžkách. V letních měsících je též velmi romantická k němu cesta kolem bývalých rudných dolů, dnešního hornického muzea. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále například na Krakonošovu snídani či k Vosecké boudě. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace.