Český Krumlov většině Čechů netřeba představovat. Toto jedinečné město s úchvatnou atmosférou bylo spolu s Prahou a Telčí roku 1992 zapsáno jako první z českých pamětihodností na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho nejvýznamnější památky a řeka Vltava esovitě protékající středem města spoluvytvářejí vpravdě unikátní genius loci.
Ve druhé polovině 12. století se českému šlechtici Vítkovi I. z Prčice podařilo ovládnout většinu jižních Čech. Na konci svého života se rozhodl svá rozlehlá panství rozdělit mezi pět svých synů během tzv. dělení růží. Svému druhorozenému synovi Vítkovi II. daroval země při levém břehu Vltavy v okolí budoucího krumlovského hradu a města. Vítek II. zároveň dostal v erb pětilistou šípkovou růži, symbol všech Vítkovců (říká se jim páni z Růže), v zelené barvě na stříbrném poli. Vedle pánů z Krumlova tak byly založeny ještě rody pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna a Třeboně a pánů ze Stráže.
Vítek II. se následně podle legendy rozhodl na novém panství upevnit svou moc a skoncovat s bandou lapků sídlících na ostrohu dnešního Krumlovského hradu, kteří přepadávali obchodníky a karavany. Vítek II. jejich doupě na skále vyplenil a na onom místě vystavěl mezi léty 1230–1239 hrad zvaný Hrádek, při němž bezprostředně vzniklo město Krumlov, zvané později Český Krumlov.
Poprvé je gotický hrad nad zákruty řeky Vltavy písemně uváděn roku 1253 již jako sídlo jihočeských Vítkovců. Po vymření pánů z Krumlova (1337) připadlo panství příbuzným Rožmberkům, jednomu z nejmocnějších rodů království. Ti za dobu své téměř 300leté vlády Krumlov hospodářsky i kulturně povznesli a pokračovali v budování hradu. Na počátku bouřlivého 17. století se město krátce ocitlo v rukou Habsburků (Rudolf II.), ti jej ale záhy věnovali Eggenbergům (1622). Po necelých sto letech (1719) získali Krumlov Schwarzenbergové, v jejichž rukách zůstal až do roku 1947. V roce 1963 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Historické centrum Českého Krumlova tvoří dvě hlavní části – čtvrť Latrán (na levém břehu Vltavy) přiléhající k hradu a Vnitřní Město na poloostrově na pravém břehu řeky. Ze severní strany chránila Latrán Budějovická brána, dnes jediná dochovaná městská brána z někdejšího počtu devíti. Vybudována byla v letech 1598 až 1602. Dominantou Latránu i celého města je hrad a zámek, druhý největší areál tohoto druhu v ČR po Pražském hradu. Tvoří jej Hrádek s válcovou věží s ochozem a na 40 dalších budov a paláců. V podhradí zaujme hranolová věž bývalého kostela sv. Jošta. Na hradní areál navazuje 11hektarová zámecká zahrada tvořená barokním a rokokovým parterem, na jejichž rozhraní stojí kaskádová Neptunova fontána a o kousek dále funguje unikátní otáčivé hlediště (jež je však mnoha památkářům trnem v oku). Jednu z kulis pro jeho představení tvoří rokokový zámeček Bellarie. K severnímu nároží zahrady se přimyká Jízdárna, budova z roku 1745 v duchu vídeňského rokoka, jež sloužila k jezdeckému výcviku za špatného počasí. Dnes slouží jako společenský sál a restaurace.
Na V. nádvoří zámku najdeme světový unikát, výjimečně dochované barokní divadlo v původní podobě z 2. pol. 18. století včetně dochovaných kulis, kostýmů i mašinérie. Zmíněné nádvoří odděluje od zbylé části hradního komplexu příkop překlenutý mostem. Další hradní příkop, mezi I. a II. nádvořím, obývají již od roku 1707 medvědi. Při východní straně Latránu se rozkládá komplex budov kláštera minoritů a klarisek založeného v polovině 14. století Rožmberky. Srdcem stavebně propojených klášterů je původně gotický kostel Božího Těla a Panny Marie s pozdějšími barokními úpravami. Klášterní zahrady patří k nejstarším ve městě.
Latrán s Vnitřním Městem, budovaným plánovitě od 13. století, spojuje Lazebnický most. Ulice Parkán procházející mezi vnitřní a vnější hradební zdí vnitřního města je charakteristická malými domky natěsnanými v úzkém prostoru mezi hradbami. Čtvercové náměstí Svornosti je centrem historického jádra města. Najdeme zde barokní kašnu s morovým sloupem z roku 1716. Severní stranu náměstí tvoří průčelí radnice s podloubím a renesanční atikou. Jezuitská kolej vznikla v letech 1586–1590 jako vůbec jedna z prvních v Čechách. Stavba je bohatě zdobena sgrafity a nástěnnými malbami. Nad střechy domů vnitřního města se vypíná novogotická věž kostela sv. Víta, gotického trojlodního chrámu z 1. pol. 15. století.
Regionální muzeum láká návštěvníky velkolepým keramickým modelem města, největším svého druhu na světě. Kulturní institucí evropského významu je Egon Schiele Art Centrum – galerie s 5 000 m2 výstavní plochy, jejíž významná část je věnována životu a dílu rakouského expresionisty, malíře a kreslíře Egona Schieleho (1890–1918), který pobýval a tvořil v Českém Krumlově. V Linecké ulici sídlí Museum Fotoatelier Seidel, dokonale dochovaný fotoateliér z konce 19. a první poloviny 20. století významných fotografů Josefa Seidela (1859–1935) a jeho syna Františka (1908–1997). Nedaleko odsud stojí synagoga z roku 1909.
Hluboké lesy, rozlehlé přírodní parky, modré hladiny rybníků a řek, zbytky keltských sídlišť, zříceniny, hrady, zámky, kláštery, kostely a kapličky – to vše a mnohem více můžete vidět při putování krásnou krajinou Českokrumlovska. Český Krumlov a jeho okolí nabízí nepřeberné množství příležitostí, jak strávit dovolenou aktivně. Lipno je naše největší vodní plocha s rozlohou 48,7 km² – je to perfektní místo pro vodní sporty, upravené pláže lákají ke slunění a čistá voda ke koupání. Na upravených cyklostezkách na březích přehradního jezera jsou krom kol i nekonečné možnosti na in-line bruslení. Upřednostníte-li výlety do přírody, doporučujeme oblíbenou Stezku korunami stromů na Lipně či výstup na horu Kleť s observatoří a rozhlednou. Pokud preferujete spíše kulturní a historické památky, budete mít také z čeho vybírat. Nad Vltavou se tyčící hrad Rožmberk, cisterciácké kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna, naše nejvýše položená hradní zřícenina Vítkův hrádek, zřícenina hradu Dívčí Kámen či malebná vesnička Holašovice jsou od Českého Krumlova, co by kamenem dohodil.