Broumovská vrchovina je geomorfologický celek nacházející se v severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 535 km². Velmi členitá vrchovina má střední nadmořskou výšku 527 m. Nejvyšším vrcholem na území ČR je Královecký Špičák (880,6 m), velmi těsně následovaný Ruprechtickým Špičákem (880,2 m).

Horopisně je rozčleněna na několik menších celků:

• Meziměstská vrchovina – severovýchodní část Broumovské vrchoviny. Její nejvyšší partie se jmenují Javoří hory, polsky Góry Kamienne nebo též Góry Suche. Nejvyšším vrcholem na české straně je Ruprechtický Špičák (880 m), na polské Waligóra (934 m). Jižně od Javořích hor leží Broumovská kotlina s řekou Stěnavou (Ścinawka). Její hladina u státní hranice je s nadmořskou výškou 350 m nejnižším bodem české části kotliny.
• Polická vrchovina – střední a jihovýchodní část Broumovské vrchoviny. Dělí se dále na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známými skalními městy Ostaš a Hvězdy. Polická pánev je též významnou zásobárnou pitné vody akumulované v druhohorních pískovcích. Na Polickou stupňovinu navazují Stolové hory (Góry Stołowe), jejichž převážná část se nachází v Polsku.
• Žacléřská vrchovina – nejzápadnější část Broumovské vrchoviny. Patří k ní Lubawská brána, kotlina, která odděluje Broumovskou vrchovinu od Krkonoš. Táhne se Polskem k jihozápadu, na české straně končí Královeckým průsmykem u Žacléře a přechází v Bernartickou vrchovinu. Východně od Lubawské brány a paralelně s ní leží Vraní hory, které se v Polsku jmenují Góry Krucze. Na ně potom na jihozápadě navazují Jestřebí hory, na jihovýchodě Radvanická vrchovina.

K nejznámějším přírodním krásám Broumovské vrchoviny patří známá pískovcová skalní města tvořená kvádrovými pískovci s velmi členitým povrchem. Nejznámější skalní města se nacházejí v NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské stěny. Lesy pokrývají asi 35 % území. Téměř celá Broumovská vrchovina s výjimkou větší části Radvanické vrchoviny je součástí CHKO Broumovsko.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály (německy Adersbach-Weckelsdorfer Felsenstadt) byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Národní přírodní rezervace se nachází v Královéhradeckém kraji na území okresů Náchod a Trutnov. Přírodní rezervace se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály v turistickém regionu Kladské pomezí. Oblast se tradičně se dělí na Adršpašské a Teplické skály.

Adršpašské skalní město je charakteristické množstvím samostatně stojících vysokých skalních věží. K turisticky nejatraktivnějším patří Starosta a Starostová, Milenci, Džbán a Homole cukru. Od Teplických skal, s kterými vytváří souvislou plošinu, jsou Adršpašské skály odděleny 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Najdete zde až 90 metrů vysoké skalní věže, hluboké soutěsky, vodopád a také 2 jezírka. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.

Teplické skalní město má divočejší ráz, jeho srdcem je tajuplný Skalní ostrov. Mezi zdejšími podzemními formami reliéfu vyniká suťová Teplická jeskyně, která je svou délkou 1.065 m nejdelší pseudokrasovou jeskyní v České republice. Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Skalní město se dělí na Skalský hřeben s nejvyšším vrcholem Skály (694 m), hřebeny Čápu (786 m), Supích skal (771 m) a Kraví hory (734 m) a na rozsáhlejší členité plošiny Bludiště. Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Oblastí okolo Skalního potoka vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty, oblast Supích skal a vrcholu Čáp zpoplatněna není.